O HRADU
Tato webová stránka, si dala za úkol informovat o všem, co nějak souvisí s Hradem a zámkem Dolní Kounice.
Měla by seznamovat s jeho historií, současností i budoucností a to zábavnou formou, zvaním všech k aktivní, až interaktivní účasti na akcích pořádaných na Hradě, informovat o akcích minulých, připravovaných, i probíhajících. O tom, jak se můžete vy, celá Vaše rodina s námi bavit, užívat si, jak můžete spolu s námi zapomenout na běžné starosti, najít možnou novou vizi, novou seberealizaci pro sebe i svou rodinu.
Ti nejmladší dnes, dle jednoho průzkumu, se zajímají spíše o budoucnost, než o minulost. Je to dobře, protože někoho by naše budoucnost měla zajímat.
Jak napsal Fabio Bourbon: Kolikrát jsme se sami sebe ptali: Co se s nimi stalo? Jak tenkrát lidé žili? Co si mysleli o svých předcích? Uvědomujeme si,že náš život časově omezený dává smysl proto, že není epizodou, ale součást nekonečného řetězce.. Lidé, chtějí-li znát sami sebe, měli by nejprve zjistit, co bylo před nimi a zároveň po sobě zanechat stopy těm,kterým bylo určeno přijít po nich. Snad nejlépe dokumentuje vhodnost studia historie a její aplikace do dneška srovnání současných článků v médiích a tehdejší řeči senátora Cicera v Římě roku 50: Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit, arogance úřednictva by se měla zmírnit a být pod dozorem a pomoc cizím zemím by se měla omezit, pokud Řím nemá přijít na mizinu. Lidé se opět musí naučit pracovat namísto toho, aby žili z veřejné podpory.
I když starověké dějiny zemí koruny české jsou skoupé na písemné záznamy, přesto je doloženo, že 10. 12. 1185 došlo u obce Loděnice nedaleko Dolních Kounic na Jižní Moravě ke krvavé bitvě mezi Moravany vedenými Ottou Konrádem a Čechy, vedenými Přemyslem Otakarem I.
Nešlo o nic menšího než o královský trůn, tedy zda Moravané budou vládnout Čechům, nebo Češi Moravanům. Bitva byla nelítostná a krvavá a obě strany měly takové ztráty, že skončila nerozhodně. Pověst pak praví, že místní šlechtic Vilém z Kounic pozval předáky obou válčících stran na svůj majetek v Dolních Kounicích (dnes hrad a zámek Dolní Kounice), kde všem nabídl odpočinek a občerstvení. Znamenitá dolnokounická Frankovka, vyčerpání vojevůdců, i pohostinnost Viléma z Kounic pak dle pověsti způsobily, že mezi přítomnými došlo ještě v době, kdy kolem umírali ranění z bojů k dobré vůli, usmíření a k dohodě o budoucím uspořádání zemí české koruny a upevnění české státnosti. Písemné prameny pak opravdu potvrzují, že se moravský Konrád posléze vzdal nároku na český trůn, vzniklo moravské markrabství a Přemyslovský český stát opírající se o spojenectví Čechů a Moravanů pak patřil k významným Evropským státům.
V následujících pohnutých dějinách země, vzniku Československa a dalších událostí, se na tuto historickou událost pozapomnělo.
DNES .....
Dnes, kdy nás opět rozdělují nejrůznější zájmy, spory a ambice, je čas jít k historickým pramenům a obnovit tradici národa, připomenout původ země, důležitost přátelství, spojenectví, spolupráce, společných vizí.
Kde jinde by mělo vzniknout obdobné kultovní místo občanů ČR všech národností, vyznání a politického přesvědčení, jejich organizací, kde jinde by se měli upevňovat ve víře v pozitivnost spolupráce a vzájemné podpory, kde jinde obnovovat své historické kořeny, hrdost na svůj původ a víru v budoucnost, než na hradě a zámku Dolní Kounice?
Hrad a zámek v Dolních Kounicích je tak předurčen, aby se stal kultovním místem i celé Evropy, protože spolupráce, spojenectví, překonávání nepřátelství, umění zapomenout na nepřátelství a umět si sednout ke společnému stolu, společné zábavě a hledat nové přístupy a tvořit novou budoucnost, je tak velmi potřebné všem i dnes.
Považujte proto tento text za pozvánku Vám osobně,Vaší firmě, vašim zaměstnancům, všem turistickým klubům a jiným zájmovým uskupením k tomu, aby své cesty, své programy zábavy, vyžití či prezentace spojily s návštěvou tohoto místa, aby podpořili vytvoření nové národní i Evropské kulturně historické tradice. Můžete být u všeho mezi prvními!
Jak píše Fr.Palacký v Dějinách národu českého: Dějiny ve vyšším a pravém toho slova smyslu jen tam vznikají, kde národ duchem procitlý a k společenským účelům ve stát zákony vlastními spojený, svobodnou vůlí s odpory svými zápasí a kde zápas ten spolu tak jímavý bývá, že i paměť jeho se ráda obnovuje.
Snad na úvodní straně stojí za to citovat i prof. R. Bačkovského v Knize Bývalá česká šlechta: Původ šlechty nutno hledati ve vrstvě jednotlivců,kteří vynikali neohrožeností nebo převahou ducha a domohli se těmito vlastnostmi vedoucího postavení nad ostatním lidem, jemuž pak poskytovali ochranu před nepřítelem. Z toho odvodili si právo nositi zbraně a loviti v lesích, kdežto (ostatní - pozn aut.) poddaný lid musil se věnovati těžké práci zemědělské.